Přeskočit navigaci.

Historie

Obrázek

První písemný doklad o existenci vesnice pochází z roku 1348 s německým názvem Schönfeld. Ale už o 100 roků později písemné prameny uvádějí český název Krásné Pole. Středověkých dokumentů o další existenci a rozvoji vesnice je pramálo a není známo, od kdy se vesnice nazývá Krásensko. V první polovině 16. století byl pravděpodobně držitelem krásenského dvora šlechtic jménem Jurman, vladyka z Krásenska a na Maršovicích, erbovní pán. Koncem 16. století patřil purkrechtní dvůr v Krásensku vladykovi Kašparu Lukaveckému z Lukavice, kterýpocházel ze staročeské rodiny, jež měla ve znaku vydru vyskakující z vody. Kašpar Lukavecký zemřel roku 1594. Tehdejší olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic svým listem zakázal pochovat zemřelého vladyku v kostele, poněvadž se hlásil k učení nekatolických pastorů. Avšak přes toto nařízení byl šlechtic v místním kostele pochován. Náhrobní kámen Kašpara Lukaveckého s jeho erbem a podobou byl nejprve vsazen do dlažby mezi presbytář a loď.V r oce 1886 při generální opravě kostela byl náhrobek opraven a zasazen do boční zdi u křtitelnice, po poslední generální opravě se nachází u bočního vchodu. Kašpar Lukavecký zemřel bez zákonných dědiců, proto připadl jeho majetek olomouckému biskupství, jehož majetkem bylo Krásensko od roku 1588 po zrušení pustiměřského kláštera.

Válečné bouře

V roce 1312 táhlo krásenským krajem směrem od Boskovic vojsko krále Jana Lucemburského. V 15. století stejně jako v celé zemi i v okolí Krásenska byly slyšet bubny husitů. V 16. století se hnaly krajem náboženské bouře, při nichž byl roku 1580 zabit krásenský duchovní. V době třicetileté války (1618 – 1648) největší nebezpečí představovali Švédové, kteří r. 1643 dobyli mj. i Vyškov. V době soupeření Pruska s Rakouskem v 18. století táhlo krásenským krajem vojsko pruského krále Friedricha II. , nejprve směrem na Brno a poté, co bylo poraženo, zpět na sever. Za válek napoleonských r. 1805 byly zdejší hory a lesy plné Francouzů. Ve 30. letech 19. století řádila v celé Evropě epidemie cholery. Nevyhla se ani Krásensku, kde na ni zemřelo 65 lidí. Ani hrůz první světové války Krásensko nebylo ušetřeno. Muži museli na frontu a do vesnice přicházela jedna rekviziční komise za druhou. I druhá světová válka se zapsala krutě do dějin Krásenska. Celkem 33 vesnic na západ od vojenského cvičiště vyškovské vojenské posádky bylo v letech 1941 – 1944 podle rozhodnutí velkoněmecké branné moci násilně vystěhováno. Po skončení II. světové války v květnu 1945 bylo Krásensko v troskách, z 80 % zničeno a na pokraji zániku. Přesto bylo postupně obnovováno. Polovina ze 159 domů nebyla schopna žádné opravy a jejich obnova byla zakázána. Do vesnice se v roce 1945 mohla vrátit pouze čtvrtina vystěhovaných obyvatel, jejichž obydlí bylo méně poškozeno.

Zaměstnání obyvatel Krásenska

Obrázek

Hlavní obživu poskytovalo zdejším obyvatelům zemědělství. I když obec leží v nadmořské výšce 565 metrů a pole samotná ještě o sto metrů výše, přece je zdeúrodná půda. Základními obilovinami zdejšího kraje byly oves, žito, méně už ječmen, z ostatních plodin hrách, len a rovněž konopí. Dosti rozšířené bylo také včelařství. Hluboké, místy skoro neproniknutelné lesy Rychtářovska, Krásenska, Podomí a Studnic dávaly v dřívějších dobách obživu kolomazníkům a uhlířům. Dalším zaměstnáním Krásenských bylo perleťářství, zejména výroba perleťových knoflíků. Velká část obyvatel Drahanské vysočiny se živila po celá staletí tkalcovinou. V 80. a 90. letech minulého století bylo 90% obyvatel Krásenska tkalci. Doslova smrtelnou ránu zasadila tomuto kvetoucímu textilnímu průmyslu mechanizace brněnského soukenictví. Znamenalo to mj. pokles počtu obyvatel v obci.

Správa obce

Do roku 1848 ji vedl purkmistr. Měl kolem sebe radu složenou ze starších obce. Dozor nad nimi měla vrchnost, jejímž zástupcem v obci byl rychtář, který vybíral daně a soudil přestupky. Po roce 1848 stál v čele obce pudmistr, později nazvaný starosta, dále obecní rada a zastupitelstvo.

Spolky v Krásensku

Obrázek

Nejstarším z nich je Jednota dobrovolných hasičů, založená v roce 1880 Teofilem Voráčem, poštmistrem. V roce 1897 byl založen nadučitelem Františkem Žáčkem čtenářsko-pěvecký spolek Beseda. Roku 1913 vznikla tělocvičná jednota Sokol, která byla rozpuštěna v dubnu 1942. O rok později zahájil svou činnost tělocvičný odbor Orel, který byl v době okupace rovněž zakázán.

Škola v Krásensku

skolka

V 18.století navštěvovali krásenští školáci farní školu ve Studnicích. Školní docházka však tehdy ještě nebyla povinná. Ta byla zavedena teprve nařízeními Marie Terezie, kdy při každé faře měla být zřízena tzv. triviální škola (vyučovalo se v ní čtení, psaní, počítání). První škola, a sice jednotřídka, byla v Krásensku založena v roce 1802. V létě mívali větší žáci vyučováni ve třídě a menší na školním dvoře v kůlně na dříví. Od 29. července 1872 nastoupil do Krásenska František Žáček. Věnoval Krásensku téměř polovinu svého života a zanechal v historii školy stopy nezřetelnější a nejtrvalejší. Roku 1874 byla jednotřídka se 140 žáky rozšířena na dvojtřídku. Od r. 1878 působili na zdejší škole nadučitel a podučitel.Na jaře 1887 byla stará škola zbořena a postavena škola nová. V září 1908 pak rozšířena na trojtřídku. První učitelé neměli odborné vzdělaní ani učitelské zkoušky. Tak jako jinde i v Krásensku zastupovali učitele zruční řemeslníci, vojenští vysloužilci a sečtělí občané. Učitel vždy vykonával ( „ na přilepšenou“) ještě další úkoly a působil současně jako varhaník, správce školy, písař obce apod.. Do vystěhování se učitelský sbor často měnil, (působil zde např. Karel Novák, Anna Hradská, Josef Dvořák…). Po návratu vystěhovalců bylo zahájeno 23.10.1945 vyučování Václavem Májkem. Krátkou dobu zde učil Josef Tichý, který byl přeložen do Podomí. Od 1.9.1958 školu převzal Josef Kachlík se svojí manželkou. Oba učili v Krásensku do roku 1963. Novým ředitelem školy byl jmenován Miloš Fránek, učitelkou Vlasta Adlerová-Kovaříková. Pro školní rok 1969/70 byla prozatimní ředitelkou ustanovena Božena Klacková. 1.9.1971 nastoupil na místo ředitele František Špaček a školním rokem 1973/74 končí vyučování na krásenské škole. Od nového školního roku byla v budově jen mateřská škola a od května 2002 má zde místo i obecní knihovna a veřejný internet.

Poštovní úřad

Byl zřízen přičiněním starosty Teofila Voráče roku 1872. Roku 1925 byl sice zrušen, avšak kvůli bouřlivému nesouhlasu Krásenských byl tento výnos ještě téhož roku odvolán. V roce 1934 byl do Krásenska zaveden telefon.

Náboženské vyznání Krásenska

Krásensko bývalo v minulosti vždy katolické. V době šíření luterství a z toho plynoucích náboženských bouří byl roku 1580 zavražděn tehdejší krásenský duchovní správce, což způsobilo, že v letech 1580 – 1785 byla zdejší fara opuštěná. Nepočetnou komunitu krásenského obyvatelstva tvořili židé, kteří se do Krásenska nastěhovali začátkem druhé poloviny minulého století.

Rychlý kontakt

Oficiální název:
Obec Krásensko

Adresa:
Krásensko 123
683 04 Drnovice

Telefon: +420 517 385 463

E-mail: ou@krasensko.cz

Místní příslušnost:
Jihomoravský kraj

mapa
E-mailový zpravodaj

Máte-li zájem odebírat informace o zajímavých akcích a zajímavostech z dění obce. Vložte prosím svou e-mailovou adresu.

Změny na webu
24. 3.

Vložen nový dokument na Úřední desku: Rozpočtové opatření č. 1/2017.

24. 3.

Vložen nový dokument na Úřední desku: Komentář k technické úpravě již schváleného rozpočtu obce Krásensko na rok 2017.

23. 3.

Vložen nový dokument na Úřední desku: Rozpočet obce Krásensko na rok 2017.

22. 3.

Vložen nový dokument na Úřední desku: Rozpočtový výhled obce Krásensko na rok 2018 - 2019.

22. 3.

Vložen nový dokument na Úřední desku: Závěrečný účet obce Krásensko za rok 2015.

Hlášení rozhlasu
Z naší fotogalerie